Mapy korozních úbytků
Pro patinující ocel byly vypočteny korozní rychlosti roční expozice (prvého roku expozice), tedy s dosazením t = 1 do rovnice znehodnocení. Mapa 1 a Mapa 3 uvádějí rozložení průměrných korozních úbytků při různých úrovní koncentrace oxidu siřičitého jako dominantní složky znečištění ovzduší v r. 2010 a 2001. Plošná distribuce korozního úbytku patinující oceli vypočtená pro dlouhodobé expozice 30, 50 a 100 let (s dosazením t = 30, 50 a 100) je uvedena jako Mapa 2.
Ke tvorbě map byly použity údaje dlouhodobých teplotních a vlhkostních normálů ve formě polygonových map ČR (zdroj ČHMÚ), údaje o atmosférické koncentraci oxidu siřičitého byly podrobněji zpracovány v síti 2km x 2km. Mapy nepostihují specifická provozní znečištění jednotlivých lokalit. V případě, že je v dané lokalitě zdroj, resp. více zdrojů průmyslového znečištění je nutné korozní agresivitu lokality a korozní úbytky patinujících ocelí hodnotit na zákaldě podrobného posouzení lokální situace.
Mapy zobrazují obecně průměrné korozní úbytky jednostranně exponovaných ploch ocelových konstrukcí přímo smáčených srážkami, tj. plně vystavených působené prostředí. Pro odvození korozních úbytků jednotlivých konstrukčních prvků či zahrnutí dalších faktorů zvyšujících korozní namáhání ocelové konstrukce je nutné odvozené rychlosti násobit koeficienty α1 až α4 (viz Směrnice o použití patinujících ocelí).
Mapy
Korozní úbytky patinující oceli po prvním roce expozice - přímo smáčené plochy ocelových konstrukcí
(úroveň znečištění SO2 v r. 2010)
Dlouhodobé korozní úbytky patinující oceli - přímo smáčené plochy ocelových konstrukcí
(úroveň znečištění SO2 v r. 2010)
Korozní úbytky patinující oceli po prvním roce expozice - přimo smáčené plochy ocelových konstukcí
(úroveň znečištění SO2 v r. 1990)
